Balkán 2008


Balkán 2krát jinak.

V roce 2008 jsem se na balkán vrátil celkem 3x,ale první putování už jsem popsal v článku o Sýrii. Zaměřím se proto na další 2 mise. Každá byla úplně jiná,ale obě stojí za to vyzkoušet. Po Řecku,Makedonii a Albánii,které jsme projeli v rámci cesty ze Sýrie padla volba na podrobnější prozkoumání Bulharska a Rumunska. Přeprava tam se nesla ve stejném duchu jako cesta předchozí,tedy motorky na kamióny,které se vyvážejí do Sýrie. Sestava vykrystalizovala na 4 stroje.2 Ktm 990 Martina Slámy,Romana Šťastného,Honda Varadero Franty Kůty a moje Bmw 1150gs.

Balkán poprvé

Chtěli jsme vyrazit 17.7.2008,ale nakládání se protáhlo a tak vyjíždíme 18.7.2008 časně ráno. Hned za Prahou mi volá Franta,že jeho Iveco vydechlo naposledy.Tak to nám to pěkně začíná! Do odpoledne tedy čekám na Kůtech než to kluci přepřáhnou a vyřídí papíry na jiný auto.Slamáka nabírá Franta v Brně a vpřed. Auta předáváme na čas,i když to bylo po probdělích nocích. Náše motocesta tedy začíná 21.7.2008 večer.Popojeli jsme jen kousek do prvního motelu.Sprška,pivka a příjemná cena 7euro na hlavu nám dávají dobrou náladu. Ráno u snídaně plánujeme výjezd do hor okolo Šipčenske Planiny.Cesta po vedlejších pěkně utíká a kufrujeme až nad vesnicí Vetren.Stoupáme do hor po lesní cestě a asi po 5 kilákách stavím u chlápka a ten nás zve na kafe a na mapě ukazuje kudy kam.Vracíme se na odbočku a Franta poprvé a jak se ukázalo naposledy pokládá v koleji Varánka.Nic se nestalo a tak drandíme off road na Radunci,Plačkovci do Trjavné.Maličká asfaltka se za jakýmsi postkomunistickým sanatoriem pomalu vytrácí a začíná terének.Dostává nás průjezd říčkou pod železničním mostem. Roman tam svou Ktm kvůli fotkám posílá 2x.Říkali jsme si co by tu asi dělal německej pán v mercedesu,kdyby to zrovna nebylo Géčko.Tahle cesta je totiž i na normální mapě.

Za Gabrovem to seknem na Uzanu a Kračanu.Máme v plánu se dostat na Triglav 2276mnm. Začíná drobně pršet,ale Slamákova levá ruka toho nedbá a náklony do zatáček na obutých špuntech se nijak nemění.Akceptujeme jeho tempo,jen si nechávám větší rozestup a v tom to přišlo.Ktm ztrácí adhezi předního kola a Slamák se válí v zatáčce pod motorkou.Při ohledávání škod mu motorka pro jistotu ještě jednou padá, ale padáky to řeší a řidič také na těle nevykazuje velké újmy.Horší je to s mozkem,ale to známe všichni.Chvíli trvá než člověk zase nabere zdravou sebedůvěru. Bloudíme dál v dešti a hledáme postele,ale bohužel mají všude plno a tak nocujeme ve stanech a chcanec je opravdu výživný. Válíme se asi do 10ti,ale počasí se nelepší.Rozhodujeme tedy,že se v tý mlze a dešti vyprdem na Triglav a vracíme se do údolí a dál na přechod Ruse. Déšť nás provází i při hledání odbočky v Giurgiu,ale cestu na Toporu nacházím bez zaváhání.Base map od pana Garmina je prostě super. Tohle je ten pravej masakr.Bahno,déšť,koleje a obrovské kaluže.Trháme se a v Toporu čekám na kluky dost dlouho. Už jsem měl obavy,ale najednou je vidím.Frantovo tašky od Louise se neukázaly jako dobré off road vybavení a jejich obsah kluci sbírali po všech čertech.V Dradanesci Vlasca doleva kousek po hlavní a pak doprava na Maguru a Babaitu. Jsme promoklí na kost,ale jízda super.Kaluže strhávají nohy ze stupaček,voda cáká přes helmu a mozek i tělo makaj na plný obrátky.

foto:



 ↑↑ nahoru ↑↑