Balkán 2008

Káva na promenádě je povinná.Cenu radši nepíšu,abych nebyl za blázna. Po obědě se musím vykoupat,jsme přeci u moře.Zase jsem v něčem jednička,nikdo mimo mě to neriskuje. Iveta se snaží polapit kousky slunce natažená na kamenech,ale mraky nás po chvíli stejně vyženou. Překvapivě tu jezdí většina motorkářů bez přileb a některý i s cígem v puse.Myslím ale,že daleko za humna nejezdí I když motorky na to maj.Jednoho jsem prubnul v zatáčkách,ale jediný co dokázal bylo,že mi to vrátil zběsilou jízdou ve městě a na to já mu bodal. Odpoledne proflákáme v přístavu a víme,že to stačilo.Nad destilátem plánuji únik z této destinace. Ráno vyrážíme pod zamračenou oblohou na Dramu a Goce Delčev do Bulharského pohoří Pirin.Cesta je pěkná, provoz únosný a mraky za zády.V Bansku už je fest zima,ale těší nás,že neprší protože to by byl ten pravej mazec. Pod Blagoevgradem se napojujeme na hlavní na Sofii a dál do Srbska. Tělesné schránky trpí a pod Bělehradem sjíždím z dálnice a platím 8Euro za 200km,taky dobrý.Ještě,že normálně se těmto komunikacím vyhýbám. Hotel za 41 se snídaní,fasování dinárků ve směnárně a davaj na dlabanec a pivo Jelen.Pokojík je teploučkej což je príma.Ráno projedu Bělehrad v klidu,což jsem rád.Ještě mě s kamarádským úsměvem okradl výběrčí na mýtném a další z balkánských zemí nám otvírá svou náruč.Chorvatsko nás vítá rozstříleným Vukovarem. Fotíme alespoň památník a rozbombardovanej vodojem,kterej ční nad městem jako obří memento.Slibuju si,že si o tomhle místě musím něco přečíst abych pochopil. Slíbil jsem Ivetě,že se odpoledne vykoupeme v Harkány v termálech a tak valíme na Osijek a dál na přechod do Maďarska.Ve dvě stojíme před nám dobře známým privátem,kde nás vřele přijali a byli rádi,že jim vezeme sluníčko. 16euro noc,sluníčko a lázně za bukem nás dokonale osvěžilo.Platím 3noci a hurá do horkých lázní. Večer jdeme na kotlík guláš a bílé vínko s muzikou.

Další den dopoledne se procházíme městem a odpolední koupání je povinnost. Poslední den jsem navrhl výlet do Moháče a na památník přilehlého bojiště.Počasí sice nic moc,ale kulturní zážitek perfekt.Roku 1526 se tu 25000 maďarů a jiných žoldáků postavilo asi dvojnásobné přesile turků. Boj netrval dlouho a král uherský a český Ludvík Jagellonský ho zaplatil životem.Turci měli cestu k Vídni volnou. Ve slunečném odpoledni se nám zjevili u koupaliště Varadero a 1150GS,samozřejmně jsem zvědavě okoukul spz a hurá češi.Naneštěstí jsme je na koupáku nenašli a pak už tam nebyli. S obavami sleduji na čt24 počasí a je mi jasné,že tentokrát tomu neujdeme. Ráno před osmou usedáme do sedla a úkol je jasný.Večer musíme být u Českého Krumlova na oslavě Kučísovo 40cátin okořeněných narozením prvorozené dcery.Volím delší cestu přes Komárno.Nechci platit Rakouskou známku a motat se ve Vídni.Mám z toho už jednu neblahou zkušenost a při pátku to tam bude masakr,navíc mraky jdou ze západu. Před Bratislavou pršáky,v Brně už chčije souvisle.Jedu na Třebíč,ale objížďka nás nažene na totální okresky. Samozřejmně jsem to chtěl projet,ale stavěli most a nebyla šance.Před Jindřichovým Hradcem kupuju suchý ponožky a igelitky.V cíli jsme totálně zmrzlí a mokrý po 18.00. Zapářka byla jak se patří a slivovička s medem nedovolila mému organismu ochořet.Ráno jsem čipernej,neprší a je jasno. Iveta jede s kámošema a kuframa autem a já v keckách a letních rukavkách na posledních 230km. Ve Strakonicích jsem odlehčil peněžence za nákup pohorek a lyžařských rukavic.Fakt to nešlo.Od Domažlic prší,kruci. Doma jsem za 5hodin rozmrznul a při hokeji dal hattrick.No paráda. Iveta byla spokojená.Dokázali jsme si,že i po 19letech manželství spolu vydržíme i bez možnosti zdrhnout a to je fajn. Malej brambor mě mile překvapil.Ve dvou 3 kufry a spotřeba 4.6l. Tak to bylo v kostce pár zážitků o které jsem se s vámi chtěl podělit a možná dát malý návod na projížďku.

foto:

video: